Dětská afázie 

– projevuje se náhlým přerušením normálního vývoje centrální nervové soustavy u dětí. Příčiny jsou obdobné jako u dospělých, zahrnující cévní příhody a úrazy.

Breptavost (Tumultus sermonis)

– charakterizuje se nadměrně rychlým tempem řeči, která může být obtížně srozumitelná. Symptomy zahrnují zrychlení, opakování, vynechávání slabik, poruchy artikulace a hlasové obtíže.

Dysartrie

– postihuje motorickou realizaci řeči v důsledku organického poškození CNS, například cévních příhod, úrazů hlavy nebo onkologických onemocnění.

Dysfagie

– zahrnuje poruchy polykání a příjmu potravy, často spojené s onemocněními jako jsou nádory, neurologická onemocnění nebo kardiovaskulární problémy.

Dyslalie

– chápána jako neschopnost správné artikulace hlásek, s častějším výskytem u chlapců. Příčiny mohou zahrnovat dědičnost, poruchy sluchu a zraku, poruchy CNS a okolní prostředí.

Koktavost

– těžká porucha řeči charakterizovaná záškuby, křečemi svalů a mluvidel. Příčiny mohou zahrnovat genetické predispozice, narušení CNS a psychické obtíže.

Mutismus

– náhlá ztráta schopnosti používat mluvenou řeč, spojená s neurotickými reakcemi na traumatické události nebo stres.

Opožděný vývoj řeči

– nedostatečná slovní zásoba kolem třetího roku věku dítěte, s možnými příčinami jako genetika, individuální schopnosti, poškození CNS nebo sociální prostředí.

Palatolálie

– porucha artikulace spojená s rozštěpem patra, s příznaky změn v rezonanci a artikulaci.

Vývojová dysfázie

– obtíže ve verbální komunikaci při dostatečných podmínkách pro rozvoj řeči, spojené s poruchou centrálního zpracování řeči. Etiologicky se řadí mezi neurovývojové poruchy.